NEJVĚTŠÍM LIDSKÝM HŘÍCHEM JE POKRYTECTVÍ
30. 8. 2024
Jsem velký liberál a snažím se nad nikým pro jeho způsob života nepohoršovat. Upřímně každému přeji, aby v životě našel radost. Nicméně, co mě úplně drásá je pokrytectví, kázání vody a pití vína a moralizování od těch, kteří sami nemají zameteno před vlastním prahem. O to více mě mrzí, že to často dělají lidé v ekumenických kruzích, kam jsem mnohdy zván v rámci svých profesí a funkcí. Občas jsou to zajímavá setkání a navážou se hezké spolupráce, ale někdy tam narazíte na děsivé lidi. Děsivé v tom smyslu, že jsou považováni za morální autority, rádi druhým určují životní směr, ale sami ho mají velmi pofiderní. Osobně bych si nedovolil někoho moralizovat, kritizovat a pohoršovat se pro jeho životní cestu, neboť sám ji mám prazvláštní. Nicméně, co kritizuji, je pokrytectví, to mě vždy dokáže zvednout ze židle. Mnoho lidí se rádo zaklíná svým postavením, funkcemi a vzděláním, berou to jako předpoklad se cítit jakýmsi mentorem společnosti, ale ani jedno z toho neurčuje osobní kvality člověka, ty často naopak mohou být prohnilé. Vždyť Mengele byl taky doktor. Stejně tak mě napadla jistá paralela. Jsem původní profesí speciální pedagog a etoped a kdysi jsem dělal výzkum ze sociální patologie, kam spadá i erotický průmysl. Tak nějak mi po zkušenostech připadá, že lidé živící se svým tělem jsou mnohem svatější, než kdejací “ortodoxní křesťané”, protože jednají na rovinu a nejsou pokrytci. Mnohem horší je hřešit v srdci, než na zadním sedadle auta. Jak řekl Voltaire, což si beru k srdci:
„Výbornou zbraní proti pokrytectví je cynismus. Dává věcem jména, která jim příslušejí. Přispívá k tomu, že skutečnost nabývá objektivnějšímu obrazu.“
